Série vzájemných výměn emailů mezi zakladatelem Greenpeace Patrickem Moorem a jihokorejským profesorem Seok-soon Parkem nám naznačuje, že tvrzení o změně klimatu je založena na zcela falešných narativech, a že se dnes stalo spíše politickým než ekologickým hnutím.

Jeden ze zakládajících členů organizace Greenpeace, Patrick Moore, uvedl v jednom e-mailu, proč vlastně z organizace odešel:

„Hnutí Greenpeace bylo v současnosti ‚uneseno‘ politickou levicí, když ta si uvědomila, že v ekologickém hnutí jsou peníze a moc.Levicově orientovaní političtí aktivisté ze Severní Ameriky a z Evropy změnili Greenpeace z vědecky založené organizace na politickou fundraisingovou organizaci,“ řekl k tomu Moore.

15 let poté, co spoluzaložil Greenpeace, tak Moore opustil tuto organizaci již v roce 1986.

„Environmentální hnutí se dnes stalo mnohem více politickým než ekologickým hnutím,“ řekl. „Zaměřují se především na vytváření falešných příběhů, příběhů, které jsou vždy navrženy tak, aby ve veřejnosti vyvolaly strach a vinu, a to proto, aby jim veřejnost posílala peníze.“

Tvrdil, že obvykle provádějí své politické operace za zavřenými dveřmi spolu s dalšími agenty globalistů v OSN, Světovém ekonomickém fóru a dalších organizacích podobného druhu.

Tvrdil, že Mezivládní panel pro změnu klimatu [IPCC] „není žádná vědecká organizace“. Tuto politickou organizaci tvoří Světová meteorologická entita a Program OSN pro životní prostředí.

„IPCC najímá vědce, aby jim poskytli přesně takové ‚informace‘, které podporují jejich příběh ‚klimatické nouze‘.

Jejich současné nesmyslné kampaně proti fosilním palivům, jaderné energii, CO2, plastům atd. jsou vždy zavádějící a bývají navrženy tak, aby si lidé mysleli, že svět skončí, pokud my sami dobrovolně neochromíme naši civilizaci a nezničíme si naši ekonomiku. Nyní tak mají naopak velmi negativní vliv na budoucnost životního prostředí i lidské civilizace jako celku.“

„Levice dnes přijala mnoho politik, které by byly pro civilizaci velmi destruktivní, protože zatím nejsou technicky dosažitelné. Stačí se podívat na hrozící energetickou krizi v Evropě a ve Spojeném království, čehož Putin využívá.“

„Ale je to pouze jejich vlastní zásluha, že odmítají rozvíjet své vlastní zdroje zemního plynu, staví se proti jaderné energii a obecně zaujímají iracionální postoj k fosilním palivům,“ napsal Moore.

Levice byla zkrátka „unesená“ Greenpeace

Základními hodnotami této organizace byly podle něj „zelená“ pro životní prostředí a „mír“ pro lidi, ale mír byl do značné míry zapomenut a zelená dostala ve všem přednost.

„Mnozí takzvaní ‚environmentální‘ vůdci současnosti nám nyní říkali, že ‚lidé jsou nepřátelé Země, nepřátelé přírody‘. Nemohl jsem to ale přijmout, že lidé jsou jediný zlý živočišný druh na polanetě. To se až příliš podobá tvrzení o ‚prvotním hříchu‘, že lidé se rovnou rodí se zlem v sobě, ale všechny ostatní druhy jsou přitom dobré, dokonce i švábi, komáři a nemoci,“ argumentoval k tomu Moore.

Myšlenka, že by na světě mělo být radikálně méně lidí, je podle něj současná dominantní filozofie.

„Ale lidé, kteří to řekli, se přitom rozhodně dobrovolně nepřihlásili k tomu, že odejdou jako první.“ Chovají se, jako by byli nadřazeni ostatním. Tento druh ‚pýchy‘ a ‚namyšlenosti‘ je vůbec to nejhorší z Cardinal Sins,“ řekl Moore.

Falešný příběh o chlóru

„V době, kdy jsem se rozhodl z Greenpeace odejít, jsem byl jedním ze 6 ředitelů Greenpeace International. Byl jsem jediný, kdo měl formální vědecké vzdělání, vyznamenání BSc ve vědě a lesnictví a Ph.D. v oboru ekologie. Moji kolegové ředitelé se rozhodli, že by Greenpeace mělo zahájit kampaň za ‚Zákaz chloru po celém světě‘.“

Moore tvrdil, že ačkoli je chlor jedním z 94 naprosto přirozeně se vyskytujících prvků v periodické tabulce a hraje mnoho důležitých rolí v biologii a lidském zdraví, je také pravda, že elementární plynný chlor je velmi toxický a byl používán jako zbraň ve světě za první světové války.

Například chlorid sodný, také známý jako stolní sůl, je zcela nezbytnou živinou pro všechna zvířata a mnoho rostlin. NaCl prostě nelze jen tak „zakázat“.

Zdůraznil, že jednou z těch vůbec nejdůležitějších událostí v historii veřejného zdraví při snižování šíření vodou přenosných nemocí, jako je například cholera, bylo přidávání chlóru do pitné vody, bazénů a lázní.

Navíc zhruba 25 % ze všech našich léků obsahuje chlór a asi 85 % farmaceutických léků je vytvořeno pomocí chemie související s chlórem. Bez halogenů, jako je chlór, brom a jód, by medicína zkrátka nebyla stejná, jakou jí známe. Halogeny jsou také všechny silná antibiotika.

„Greenpeace ale přejmenovalo chlór na ‚Ďáblův element‘ a PVC, polyvinylchlorid nebo jednoduše jakýkoliv vinyl nazývá ‚Poison Plastic‘. To vše je falešné a slouží pouze ke strašení veřejnosti. Tato pomýlená politika navíc posiluje iracionální postoj, že lidé již nejsou důstojným živočišným druhem a že svět by bez nich byl prostě mnohem lepší. Nemohl jsem přesvědčit své kolegy, ostatní ředitele Greenpeace, aby opustili tuto zavádějící politiku. Tohle byl pro mě ten zlom,“ řekl k tomu dále Moore.

Falešné vyprávění o ledních medvědech

Moore na další otázku, jak Greenpeace využilo své velké finanční příspěvky, odpověděl, že tyto peníze byly použity na financování „velmi početného personálu“ (možná dokonce čítajícího přes 2000 lidí), rozsáhlé reklamy a různých iniciativ na získávání dalších finančních prostředků.

Navíc téměř všechny fundraisingové reklamy této organizace jsou založeny pouze na mýtech, které ve svých knihách důkladně vyvrátil, přičemž jedním z takových typických příkladů jsou lední medvědi.

„Mezinárodní smlouva o ledních medvědech, podepsaná všemi polárními zeměmi v roce 1973, zakazující neomezený lov ledních medvědů, se přitom nikdy nezmiňuje v médiích, Greenpeace ani u politiků, kteří nám dnes tvrdí, že lední medvěd vyhyne kvůli tajícímu ledu v Arktidě. . Ve skutečnosti se přitom populace ledních medvědů naopak značně zvýšila, a to z 6 000 na 8 000 jedinců v roce 1973 a dokonce až na 30 000 až 50 000 jedinců dnes. To je naprosto nesporné,“ řekl Moore.

„Ale teď nám říkají, že lední medvěd v roce 2100 zcela vyhyne, jako by měli kouzelnou křišťálovou kouli, která dokáže předpovídat budoucnost.“ Ve skutečnosti minulá zima v Arktidě zaznamenala expanzi ledu z předchozích let a Antarktida byla během poslední zimy dokonce mnohem chladnější než byla za posledních 50 let.

Stejně tak jako mnozí další v sektoru „klimatické nouze“ tak Moore na rovinu řekl, že nepředstírá, že je nějaký velký odborník, ani že předvídá budoucnost s jistotou.

Jaký je tedy cíl současné teorie „environmentální apokalypsy“.

„Věřím, že lidská populace byla vždy zranitelná vůči lidem, kteří předpovídají její totální zkázu pomocí falešných příběhů,“ řekl Moore.

„Aztékové házeli panny do sopek a Evropané a Američané upalovali ženy jako čarodějnice 200 let s tvrzením, že to ‚zachrání svět‘ před zlými lidmi. Toto bylo [odkazováno na] ‚mentalita stáda‘, ‚skupinové myšlení‘ a ‚kultovní chování‘. Lidé jsou společenská zvířata s hierarchií a je nejjednodušší získat vysoké postavení pomocí strachu a kontroly.“

Moore dodal, že je odhodlán lidem dokázat, že situace není tak strašná, jak jsou vedeni k přesvědčení, že hypotéza environmentální apokalypsy je ve skutečnosti o „politické moci a kontrole“.

„Dnes v těch nejbohatších zemích světa naši potomci dělají rozhodnutí, za která ale přitom budou muset zaplatit naši vnuci,“ řekl. „Předpovědi, že se svět blíží ke svému konci, se dělají již po tisíce let. Ani jednou se to přitom nesplnilo. Proč bychom tomu právě teď měli věřit?“

„Lidé se přirozeně bojí budoucnosti, protože ta je neznámá a je plná rizik a obtížných rozhodnutí. Věřím, že v tomto hnutí za ekologickou apokalypsu je také prvek ‚sebepohrdání‘.

Podle Moorea se dnešní mládež učí, že lidé nejsou hodní a že ničí svoji planetu. Mají se cítit provinile a stydět se za sebe v důsledku této indoktrinace, což je ale přitom naprosto nesprávný postoj k životu.

Démonizace oxidu uhličitého

„Jen velmi málo lidí dnes věří, že se svět neotepluje. Záznam o tom je přece jasný, dokazuje, že svět se otepluje zhruba od roku 1700, tedy 150 let předtím, než jsme začali používat fosilní paliva. Rok 1700 byl přitom vrcholem poslední Malé doby ledové, která byla velmi chladná a způsobila neúrodu a hlad. Před tím, kolem roku 1000 našeho letopočtu, bylo naopak středověké teplé období, kdy Vikingové obhospodařovali Grónsko. A ještě předtím, tedy kolem roku 500 našeho letopočtu, byla doba temna a před tím bylo římské teplé období, kdy bylo ještě mnohem tepleji než je dnes a také hladina moře byla o 1–2 metry vyšší než je dnes,“ řekl dále Moore.

„Do roku 1950 bylo množství spotřebovaného fosilního paliva a emitovaného CO2 ve srovnání s dneškem velmi malé. Neznáme příčinu těchto periodických výkyvů teplot, ale rozhodně to nebyl CO2.“

Moore dal jasně najevo, že „menšinový názor“ vůbec není o teplotní historii Země; spíše je předmětem tohoto sporu vztah mezi teplotou a množstvím CO2.

„V tomto ohledu ale vlastně souhlasím s tím, že mnozí věří, že CO2 je hlavní příčinou oteplování. CO2 je neviditelný, takže nikdo ve skutečnosti nevidí, co dělá. Ale tuto ‚většinu‘ přitom tvoří především vědci placení politiky a byrokraty, média to dávají do titulků nebo jsou za tím aktivisté, kteří si tak vydělávají nemalé peníze. Zbytek je pak veřejnost, která tomuto příběhu věří, i když ve skutečnosti nevidí, co CO2 doopravdy dělá,“ řekl Moore.

Moore představil graf ukazující teplotu ve střední Anglii během období 350 let, od roku 1659 do roku 2009. Řekl, že „Pokud byl oxid uhličitý skutečně tou hlavní příčinou oteplování, pak by mělo dojít ke zvýšení teploty podél křivky oxidu uhličitého, ale tak to přitom není.“

Kromě toho, že Moore prohlásil, že CO2 je základem veškerého života na Zemi a že jeho koncentrace v atmosféře je v současnosti dokonce nižší, než tomu bylo po významnou část historie lidského života, nazval Moore démonizaci CO2 za „naprosto směšnou“.

„Větrná a solární energie jsou parazity dnešní ekonomiky“

„Solární a větrná energie jsou přitom velmi drahé a velmi nespolehlivé. Je to již skoro jako nějaká duševní choroba, nebo že tolika lidem byly dnes naprosto vymyty mozky, aby si asi mysleli, že tyto technologie mohou dnes podporovat celé země,“ řekl Moore.

„Věřím, že větrná a solární energie parazitují na naší ekonomice. Jinými slovy, činí každou zemi chudší, než kdyby využívala jiné, přitom spolehlivější ale i méně nákladné technologie.“

Podle Moora se všechny společnosti, které nám dnes poskytují větrnou a solární energii, silně spoléhají na vládní mandáty, daňové odpisy a na dotace. Na základě těchto mandátů jsou pak lidé nuceni nakupovat větrnou a solární energii, i když je přitom mnohem dražší, a to pod rouškou toho, že je „šetrná k životnímu prostředí“.

„Miliony lidí dnes platí mnohem více za větrnou a solární energii, zatímco pár lidí vydělává miliony dolarů, eur, liber atd. Je to něco trochu jako je známé Ponziho schéma na akciových trzích,“ dodal Moore.

„Vyžaduje to přitom rozsáhlé plochy půdy, které většinou ale stejně nejsou dostupné a přitom ještě vyžadují, aby byla k dispozici tak spolehlivá energie, jako je třeba ta jaderná, vodní, nebo ta z uhlí a zemního plynu, když není k dispozici vítr a slunce.“

Podle Moora přitom potřebuje těžba, přeprava a výstavba větrných a solárních farem také značné množství fosilních paliv. Na mnoha místech ale přitom během svého života nevytvářejí ani zdaleka tolik energie, kolik je ale potřeba k jejich konstrukci a údržbě.

„Proč nevyužít jako primární zdroj spolehlivou energii, jako je ta jaderná, vodní, nebo ze zemního plynu atd.?“ zeptal se Moore a dodal, že pokud by tomu tak skutečně bylo, „pak by vítr a slunce byly zbytečné.“

„Plast není toxická látka“

„Plast není toxická látka. Proto do něj naše potraviny balíme a balíme, abychom tak zabránili jejich kontaminaci. Plast se magicky nestane toxickým, ani když se dostane do oceánu,“ řekl Moore.

„Samozřejmě na jedné straně nám říkají, že plast se nikdy nerozpadne, ale na druhé straně nám říkají, že se rychle rozloží na „mikroplasty“, které jsou samozřejmě pohodlně neviditelné, takže je nikdo nemůže pozorovat ani si to jakkoliv ověřit. Jak chytré!“

Moore dále tvrdí, že náš trávicí systém dokáže rozlišit mezi „potravou“ a plastovými nebo drobnými částicemi písku. Bez ohledu na to, jak miniaturní je písek, tak naše tělo ho nevstřebává do krevního oběhu.

Tvrdil, že podobně jako naplavené dřevo je plovoucí plast v oceánu podobný takovému malému plovoucímu útesu. Dává mořským organismům vlastně povrch, na který se pak mohou přichytit, klást na něj svá vajíčka a nebo jíst to, co je k němu nějak připojeno.

„Znečištění je však obvykle toxické nebo poškozuje život. Plast je prostě jen nějaký ‚odpad’ vedle silnice. Nikoho to netrápí. Jedinou výjimkou mezi tím vším jsou vyřazené rybářské sítě, a to nikoliv proto, že jsou plastové, ale proto, že jsou tvarovány tak, aby chytaly ryby.

„Environmentální komunita by měla úzce spolupracovat s rybářským průmyslem, aby rybáři přestali házet poškozené sítě do moře, ale přinesli je nazpět do doku, kde je lze recyklovat, použít v továrně na energetické využití odpadu nebo nějak bezpečně zlikvidovat,“ dodal Moore



ZDROJ

Překlad: Myšpule/myspulesvet.org