Rovníková východní část Tichého oceánu přezdívaná jako „studený jazyk“ se posledních 30 let ochlazuje, což může znamenat snižování globálního oteplování. Vědecká studie o významném ochlazení v Pacifiku přichází v době, kdy jsou média plná statistik o rekordním ohřívání planety. „Studený jazyk“ může přinést „megasucho“ do Kalifornie, ovlivnit monzunové deště v Indii nebo lesní požáry v Austrálii, uvádí odborný magazín New Scientist. Vědci se přou ve tvrzení a dosud je záhadou, proč k ochlazování Tichého oceánu dochází.

„Klimatické modely už roky předpovídají, že s rostoucími emisemi skleníkových plynů se budou vody oceánů ohřívat. Z velké části měli pravdu. Přesto se v kousku Tichého oceánu děje pravý opak a tisíce kilometrů se táhnoucí na západ od pobřeží Ekvádoru leží „rovníkový studený jazyk“, který se chladí posledních 30 let,“ uvádí studie a dodává, že se region ochladil zhruba o půl stupně.

Podle oceánografa Pedra DiNezia z University of Colorado Boulder jde o „nejdůležitější nezodpovězenou otázku ve vědě o klimatu.“ „Nedokážeme na to odpovědět. Problém je v tom, že nevíme, proč k tomuto ochlazení dochází, kdy se zastaví nebo zda se nepřeklopí najednou do oteplování,“ uvedl vědec s tím, že to má globální důsledky.

Záhada „studeného jazyka“ by mohla v budoucnosti předpovědět, zda Kalifornii zachvátí „megasucho“ nebo jestli Austrálii hrozí ještě smrtelnější lesní požáry. „Ovlivňuje intenzitu monzunového období v Indii, šance na hladomor v Africe nebo by to dokonce mohlo změnit rozsah globální změny klimatu tím, že vyladí, jak citlivá je zemská atmosféra na rostoucí emise skleníkových plynů,“ píše magazín New Scientist.

Vědci se přou v otázce, proč se část Tichého oceánu ochlazuje. Jedním z nejčastějších tvrzení je hypotéza, která odkazuje na studené moře v Jižním oceánu kolem Antarktidy, kde v posledních letech klesají teploty mořského povrchu. „Mezi podezřelé faktory patří tání antarktických ledovců,“ doplňuje studie podle britského zpravodajského serveru The Week.

Kromě toho „studený jazyk“ také prospívá řadě živočichů. Mořská ekoložka Judith Denkingerová z University San Francisco de Quito v Ekvádoru vyzdvihuje ekologické dopady ochlazování Tichého oceánu. „Chladná voda udržuje populace tučňáků, mořských leguánů, lachtanů, tuleňů a kytovců, kteří by nebyli schopni zůstat na rovníku po celý rok,“ uvedla Denkingerová s tím, že chladné vody mohou také „inhibovat rychlost růstu korálů.“

„Studený jazyk v Tichém oceánu je posledním velkým a důležitým dílem skládačky o tom, jak se život v oteplujícím se světě změní. A jak se na tuto budoucnost nejlépe připravit,“ prohlásil docent Polytechnické státní univerzity v Kalifornii Ryan Walter. „Navzdory této anomálii celková teplota oceánů stoupá a je dlouhodobě známo, že dochází ke změně klimatu a oteplování,“ řekl Walter s tím, že „řešení studeného jazyka není o dokazování špatných klimatických modelů.“

Na ostrově Tonga je nebývalá zima, vyprodaly se všechny bundy a mikiny

Tichomořské souostroví Tonga zažívá jednu z nejchladnějších zim ve svých dějinách. Místní obyvatelé nejsou na teploty okolo deseti stupňů Celsia vybavení a ve velkém skupují mikiny, bundy a přenosná topení. Teploty jsou tu zhruba o 12 stupňů nižší, než je v tomto ročním období obvyklé. Rostou také prodeje termosek nebo léků na nachlazení, napsal dnes server britského deníku The Guardian.

Na konci července naměřila tonžská meteorologická služba TMS ve vesnici Lapaha 9,3 stupně Celsia. Dosavadní teplotní minimum pro celé souostroví je přitom jen o něco nižší: v září 1994 bylo 8,7 stupně. Předpověď na srpen oteplení neslibuje, příští týden by měly podle TMS teploty zůstat okolo deseti stupňů Celsia.

Aktuální vlna chladu je spojená s klimatickým jevem El Niňo. Zatímco severní polokoule se potýká s extrémním horkem, na jihu, kde nyní mají zimní období, zase čelí chladu. Meteorologové z TMS už v červenci v souvislosti s tímto jevem varovali obyvatele Tongy před chladnými nocemi, menším úhrnem srážek a vyšším počtem cyklonů, než bývá v srpnu zvykem.

„Teplé oblečení, mikiny a bundy z Austrálie se prodaly během pár týdnů,“ řekla žena, která má stánek s oblečením v hlavním městě Nuku’alofa. „Je hrozná zima, horší než bývala. Musím nosit teplé oblečení a pokrývku hlavy, zejména tady na tržišti,“ dodala prodavačka před svým stánkem.

S klesajícími teplotami rostou i prodeje přenosných topení nebo léčiv. Společnost Tonga Gas uvedla, že prodeje plynových topení jsou v posledních týdnech dvojnásobné ve srovnání se stejným obdobím loni. Místní lékárna The Universal Clinic zase musela doobjednat léky na příznaky rýmy a nachlazení. Výrazně lépe se teď prodávají také termosky nebo teplé lůžkoviny, dodal manažer místního obchodu.

ZDROJ: New Scientist/Echo24/The Guardian